Až bizardní situace, jíž naše historie dlouho nepamatuje, nastala tuto neděli ve 3.kole DIVIZE A, kdy se vinou omluvenek z důvodů nemoci, zranění či distancu sešla pouhá pětice našich hráčů, navíc bez brankáře.

Bez možnosti střídání, v sestavě: Stolár – Chadima, Jiránek, Nosek a Krupička, jsme dlouho vzdorovali domácím Třebusicím, které kromě skvělého výkonu svého mladého brankáře prakticky nic nepředvedly. Jejich urputný a silový nepohledný futsal, těžící z vysokých hráčů, však ve finále logicky slavil úspěch, čemuž se vzhledem k našemu torzu, proti němuž hrály prakticky dvě čtyřky třebusických, nešlo divit. Branky inkasované v první půli jsme domácím defacto darovali a když ve vyložených šancích několikrát selhal náš Jiránek, v tlaku za stavu 6:2 jsme nedokázali více snížit, a v závěru druhé půli už (pochopitelně) fyzicky odešli, byla výhra domácích jen otázkou výše skóre, které se bohužel zastavilo na „potupné“ desítce… Škoda, že jsme neměli aspoň jednoho hráče na střídání – se skvělým Stolárem na postu brankáře a Chadimou, skvěle dirigujícím celou naši hru, bychom určitě soupeře potrápili ještě více a směle si dovolíme prohlásil, že nejspíš získali i nějaký ten bod. Takto můžeme férově a čestně hrajícímu soupeři pogratulovat k vítězství – kéž by bylo víc takových slušných celků, jakými jsou právě Třebusice, a doufat v zisk bodů v příštím domácím utkání proti Kadani.